aktualizováno | 26.02.2021 10:52:34 | edda | přečteno: 5623x
Rozhovor

Matyáš Homola - „Kalle“ z Buštěhradu!“

 

Matyáš Homola sice zdaleka nemá ambice dostat se do Formule 1, nicméně naše povídání začíná právě touto disciplínou. Nedávno prodloužil smlouvu s Mercedesem Lewis Hamilton. „Sleduji to. Nemám ho rád. Vůbec nejde o barvu pleti, ale jeho aroganci. Naopak Kimi Räikkönen je sympaťák. Toho musí mít rád snad každý,“ oceňuje finskou legendu pilot ze středočeského Buštěhradu. Ten zároveň sleduje i historii. „Přijde mi, že kdysi byli jezdci větší gentlemani. Třeba Jim Clark nebo Jack Brabham, od nějž mám dokonce podepsanou kartičku. Možná i proto, že tehdy byl motoristický sport mnohem nebezpečnější.“ Nyní však již přejděme k Matyášovu závodění.

 

„Mým hlavním snem jsou soutěže. Proto jsem se dvakrát zúčastnil projektu Rally Talent. Poprvé v roce 2015 a pak dva roky poté. Tyto výborné myšlenky měl tehdejší generální sekretář Autoklubu ČR Adam Eliáš. Na soutěže mi chybí finanční prostředky a tohle byla šance. Pokaždé se začínalo předvýběrovým kolem. Toho jsem se zúčastnil svým vlastním autem. Poprvé se mi nezadařilo vůbec. Podruhé jsem postoupil do finálové čtyřky. Tam nicméně zvítězil Honza Dvořák.“

 

Takže máš nějakého oblíbence i mezi soutěžáky?

 

„(Dlouho mlčí). Asi ne. Snad jen Křečka. A sympatický mi je Kalle, ostatně jako všichni mladí závodníci. Líbí se mi jeho zatápění těm matadorům. Jednou si mě s ním dokonce spletli (smích).“

 

Povídej.

 

„Od mládí se věnuji autodopravě. Pracoval jsem i pro Škoda Motorsport. Najali mě, abych vozil novináře z hotelu na tiskovky a naopak. Jednou za mnou přišel jeden anglicky mluvící novinář, jestli jezdím pro Škodovku. A zdali nebývám nervózní. Já odpověděl kladně (smích). On, že ten tlak musí být obrovský. Říkám, že ne, ta práce mě baví. Až pak mi došlo, že mě zřejmě považuje za Kalleho, který akorát podepsal se Škoda Motorsport smlouvu. Oba jsme se tomu zasmáli. Ten večer jsem ještě odvážel Pontuse Tidemanda a jeho mitfáru z Prahy do Boleslavi. Celou cestu jsme si povídali o mém závodění. Oba byli moc milí.“

 

Preferuješ stále rally před kopci?

 

„Jo (nekompromisně, úsměv). Soutěže mi přijdou mnohem dramatičtější a komplexnější. Jenže jsou o úplně jiných penězích…“

 

Řešením nicméně byly právě vrchy.

 

„Tehdy jsem už tři roky jezdil převážně EDDA Cup, ale také Krušnohorský Pohár a Triola Cup. A v rámci přípravy na Rally Talent jsem se zúčastnil Rally Sudety 2017 s Martinem Jetmarem.“

 

Proč ses rozhodl pro vůz Mitsubishi?

 

„Zčistajasna jsem zjistil, že legendární Jirka Hák prodává svoje letité Mitsubishi Lancer EVO IX. Já mu původně chtěl prodej rozmluvit, když s tím autem tolik dokázal a zažil. On mi auto nabídl. Tehdy jsem jezdil Citroën C2 od Martina Kožmína ve třídě N1600. Tohle však byla výzva vyzkoušet silnější auto a zároveň splnění jednoho z celoživotních snů. Nakonec to dopadlo, prodal jsem Citroëna, vzal si úvěr a auto koupil. Jirka mi vyšel vstříc a trpělivě

čekal, až peníze budou. Od té doby máme skvělý vztah a dodnes mi pomáhá. Tímto mu chci poděkovat.“

 

Jak hodnotíš kvality Mitsubishi?

 

„Je to „devítka“. Ta má vždy kvalitu (smích).“

 

A co oblíbená trať?

 

„(Přemýšlí). Benecko. Právě tam jsem totiž poprvé stačil konkurentům ve třídě. Nutno podotknout, že tomu napomohl silný motor mého Mitsubishi.“

 

Hodně aktivní jsi na sociálních sítích.

 

„Vnímám obecný úbytek diváků podél tratí a to nejen v současné době a tohle je cesta jak prezentovat své partnery a sebe jako sportovce. Potřebuji třeba nové gumy na Mitsubishi. Čtyři roky staré nemám ani na svém civilním BMW E21 z roku 1978. Snadno tak i přiblížím lidem přípravu auta.“

 

Závěrem pojďme k tvým plánům.

 

„Bavili jsme se o závodnickém EGU. EGO je důležité, aby ses do závodního auta vůbec posadil. Přemíra snahy ti na druhou stranu může zlomit vaz. Došlo mi, že šampionát WRC asi nepojedu. Ale nikdy nevíš. Třeba se najednou vyskytne nějaké dědictví a budu volat Malcolmovi, ať mi připraví Fiestu (smích).“

 

Vlastimil Resl

Webmaster Edda Patera. Designed & Powered by Jan Frank © 2007