aktualizováno | 21.11.2018 17:33:52 | edda | přečteno: 402x
Rozhovor s Tomášem Kučerou

Tomáš Kučera: „Všechny závody jsem si užil!“


Zatímco loni Tomáš Kučera ovládl v EDDA Cupu nejsilnější třídu E+2000, letos se na tratích tohoto populárního seriálu závodů do vrchu objevil jen třikrát. Dvakrát však svedl mimořádně dramatické souboje o desetinky se svým dlouholetým rivalem Tomášem Koškem. „Užil jsem si všechny tři závody. Absolvoval jsem vlastně všechny dvoudenní,“ začíná naše příjemné povídání liberecký pilot a já se ptám, proč startoval pouze sporadicky. „To bylo naplánované už před sezónou kvůli pracovnímu vytížení i osobním důvodům. Prostě, aby vše proběhlo bez nějakých stresů.“


Začal jsi v květnu na třetím podniku EDDA Cupu ve Kdyni na populárním Korábu a hned vítězně. Jak obtížné to bylo?


„Kdyně je specifický závod. Jede se rallyovým systémem, kdy se sčítají časy všech jízd obou dní. A ani jednu nemůžeš škrtnout. Největším soupeřem mi tam byl místní Tonda Úškrt se silným subaru. Bylo znát, že udělal velké pokroky. Nemohl jsem tedy jet vyloženě tréninkové tempo. Poradce mu dělá Šlehy (Jan Šlehofer, pozn. autora), kterého mi přebral. Holt jsou oba kdyňští a tak se potvrdilo pravidlo, že bližší je košile než kabát (smích). Dobře zajížděli i Lukáš Kubíček a Michal Kužel. Lukáš je již léta mým kolegou v týmu Svijany Racing a Michalův návrat po dlouhé pauze byl velkým oživením. Postavil velmi silné mitsubishi a od začátku ukazoval, že bude kousat a zrychlovat. To se také potvrdilo. Vždyť během nedělního závodu v Prachaticích porazil i Lukáše.“


Následoval tvůj druhý start a to na domácím Ještědu.


„Zde jsem se letos poprvé utkal s Tomášem Koškem. A zopakoval se náš loňský souboj. Loni začalo těsně před startem pršet a my jeli na mokru suché gumy. To bylo dost specifické a asi to dost ovlivnilo výsledky. Letos jsem v sobotu po první jízdě vedl s absolutně nejrychlejším časem 1:30,24. To znamenalo přiblížení nepokořitelné hranici pod půldruhé minuty. Ve druhé jízdě mě však vyřadilo zadřené palivové čerpadlo. Na nedělní velký souboj tak bylo zaděláno. Tentokrát mi auto fungovalo stoprocentně. Obě jízdy se mi podařilo zajet v čase pod 1:30 a vrátit Tomášovi porážku. Stejně jako loni to tedy mezi námi skončilo 1:1.“


Podobně dopadl i váš souboj v Bečově.


„Do Bečova jsem vyrazil po nějakých třech měsících, kdy jsem neseděl v závodním autě. Při tréninku jsem tedy byl sám zvědav, jak to pojede. A opět z toho byl souboj s Tomášem Koškem. To je už můj věčný soupeř. Tentokrát panovaly optimální podmínky k zajetí traťového rekordu. Jedna polovina trati byla pokryta novým asfaltem a pak se sešla dobrá kombinace teploty a vlhkosti vzduchu a teploty asfaltu. Rekord byl 2:14, 9. Skvělé podmínky umožnily pokořit ho ve všech jízdách. Já se v sobotu dostal na 2:11, 8 a Tomáš na 2:10, 9. Sobotu jsem v součtu prohrál o půldruhé vteřiny.“


Neděle Ti přinesla vítězství.


„V neděli ráno to vypadalo, že padne čas pod 2:10. To jsem považoval až za neuvěřitelné. Vždyť před pár lety stačilo k vítězství zajet i 2:24. Nakonec to těsně nevyšlo. Mně se nicméně v součtu časů podařilo oplatit Kóšovi porážku z předchozího dne a opět to mezi námi dopadlo 1:1. Vždy jsem spokojen, když jedu časy v desetinách s ním. On totiž zajede vždy dobře. Zpestřením byl start třetího ve třídě E+2000 Jiřího Stránského se sedmsetkoňovým coltem, pořízeném od Davida Komárka. Ten se dostal na čas 2:15,71.“


To je však oproti Tobě a Tomášovi Koškovi pořád výrazný odstup. Čím to?


„Třída E+2000 má poměrně volné technické předpisy. Toho náš tým využil a za několik let vyvinul speciál s optimálním poměrem váhy a výkonu. Jedná se však o tak atypické auto, že postavit takovou techniku je pro nově příchozí závodníky otázkou mnoha let vývoje a investice hodně financí. Ani velmi rychlý Lukáš Kubíček a Michal Kužel zatím takovou nedisponují, přestože se pomalu přibližují.“


Máš už plány na nadcházející sezónu?


„Počítám s podobným programem jako letos. Možná odjedu o nějaký závod více, ale celý seriál rozhodně ne. Chtěl bych se představit na slovenském Jankově vršku. Už proto, že na Slovensku je velká divácká kulisa a značka Svijany se zde v posledních letech s pivem velmi dobře zapsala. Máme zde sedm procent produkce. Jde tedy o největší exportní trh.“


Jsem rád, že jsi zmínil pivo Svijany, jehož pivovaru jsi předsedou představenstva. Připravila značka nějaké novinky?


„Podařilo se vytvořit pivo Dux, což latinsky znamená Vévoda. Jde o silné hutné pivo jantarové barvy, uvařené z ručně vyrobených sladů. Vaří se pouze 28. září v den Svatého Václava, patrona pivovarnictví. Toto pivo se prodávalo v hospodách na výčepu i dvoulitrových plechovkách. A zmizelo během několika dní. Letošní rok také přinesl rekordní výstav pivovaru, což je zásluhou zejména plechovkového piva a exportu.“


Vlastimil Resl

Foto: Robert Balcar

Webmaster Edda Patera. Designed & Powered by Jan Frank © 2007